Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni.

S negaučáky po hradech

10. října 2007 v 23:22 | T.Petričáková - Teschiro |  ZASLALI JSTE NÁM
O SLUNNÉ SOBOTĚ 22. září 2007
Abychom trochu rozšířili osvětu a zahnali do pozadí klamné názory lidí o pudlech, rozhodli jsme se uspořádat akci, kde by se více pudlíků prezentovalo v tom pozitivním slova smyslu. A protože krásy naší vlasti jsou velmi bohaté, vybrali jsme dva hrady nedaleko od sebe - Potštejn a Litice - a uspořádali pudlí pochod.
Trochu se pozdržel start našeho výletu, pro některé z nás bylo obtížné najít místo srazu. Alespoň mohou prohlašovat, že skutečně znají okolí Potštejna a část východních Čech. Pozitiva je třeba hledat všude :-). Nicméně nakonec jsme se všichni v počtu sedmi statečných sešli a vydali se na hrad Potštejn, naši první zastávku.
Zde jsme budili náležitý zájem, ale slečna průvodkyně se nedala zaskočit a byla velmi ochotná a vstřícná nejen nás, ale i ostatní mistrně provést po hradě. Naši pudlíci jsou samozřejmě dobře vychovaní a proto je vůbec nezaskočili místní a stálí kozí obyvatelé hradu.
Po prohlídce a krátkém občerstvení jsme se jali zdolat další část naší cesty. Ta vedla malebným údolím, kde se pejskové mohli dosyta proběhnout, smočit v řece a nebo dovádět v prvním spadaném podzimním listí. Cestou jsme potkali i dva francouzské buldočky, velmi přátelsky naladěné, a také bígla, který se s námi chtěl kamarádit. Nechybělo ani nezbytné foto alespoň části naší výpravy.
Druhým cílem byl hrad Litice. Dalo nám trochu více práce vyškrábat se až k němu na kopec, ale i to se podařilo. Odměnou nám byl krásný výhled v odpoledním dni příjemně prohřátým sluníčkem. Hrad Litice se podařilo do velké míry uvést do původního stavu a my tak měli lepší představu, jak mohl hrad vypadat před pár stoletími. Místem rozhodně nešetřili a tak obrovské místnosti by se lidem žijícím v paneláku na sídlišti jistě velmi zamlouvaly. Nicméně se přiblížila zavírací hodina a unavenější polovina naší výpravy, tedy ta lidská část, se přesunula do místní hospody. Velmi milá obsluha a výborné jídlo, krásná příroda a bohatá témata k hovoru nám nakonec vydrželi až dlouho do večera.
Zde se část výpravy rozhodla jít pěšky do místa počátečního a část jela do stejného místa pohodlně v autě. Nicméně nakonec jsme do počátečního a konečného bodu dorazili zároveň. Opět bohužel naše motorizovaná část někde zabloudila. Nakonec jsme se ale všichni šťastně našli a vypravili se zpět do svých domovů.
Věřím, že pejskům se náš výlet líbil stejně tak jako jejich páníčkům a že se příští rok sejdeme na podobné akci buď někde jinde a nebo na stejném místě. Nechte se překvapit, ale budeme rádi, když se k nám přidáte.
Nabízíme příjemnou atmosféru, možnost poznat nové známé a ty staré i z jiné strany, než jsou jen výstavy pořádané pudlími kluby. Jedinou podmínkou je dobrá nálada a dobré boty. A nebojte, turistické rekordy nejsou prvořadým našim cílem. ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.