Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni.

Dysplazie kyčelního kloubu I.

27. září 2007 v 12:08 | unknow |  ZDRAVÍ
S vývojem, stavem a funkčností kosterní soustavy u psů a koček souvisí také utváření kloubů končetin. Jejich utváření a pohyblivost jsou podmíněny dobrým stavem kostí, chrupavek a vazů, které musejí být náležitě vyvinuty, tvarovány a vyživovány.
V souvislosti s klouby a kloubními onemocněními se majitelé a chovatelé psů nejčastěji setkávají s dysplazií kyčelních kloubů (DKK), případně s dysplazií loketních kloubů (DLK). Jde o onemocnění podrobně popsaná v mnoha odborných publikacích, již řadu let se jimi zabývají chovatelské kluby a o situaci u každého plemene mají dokonalý přehled poradci chovu. U řady plemen je dokonce podmínkou zařazení jedinců do chovu předchozí vyšetření na DKK, které probíhá za přesně stanovených podmínek. I to je jeden z dobrých důvodů, proč dávat při koupi štěněte přednost zvířatům z kontrolovaných chovů, tedy s průkazem původu.
Dysplazie
je onemocnění degenerativní, dědičně podmíněné. Zjednodušeně řečeno spočívá v nedostatečně vyvinutém, příliš mělkém kloubním pouzdře, které pak nedokáže dostatečným způsobem fixovat (držet) kloubní hlavici protilehlé dlouhé kosti. Důsledkem je snížená funkčnost kloubu, zejména při zvýšené fyzické zátěži (dlouhá chůze, běh, zápřah apod.) s následnými poruchami, jako je postupné uvolňování vazů, traumatizace a deformace okolních tkání včetně svalstva, postupující poškozování ("obrušování") kloubního pouzdra a chrupavek, až narušení samotných kostí. Onemocnění má tedy nepříznivou prognózu a s věkem pacienta se zhoršuje. Pohyb je pro psa bolestivý, méně plynulý, na pohled topornější, jeho mechanika je zjevně narušena.
Soužití se psem je pochopitelně ztíženo, u plemen a psů sportujících nebo používaných k výkonu (strážní služba apod.) znamená konec kariéry. I když nejde o onemocnění vyvolané poruchami látkové výměny, lze i správnou výživou a za použití vhodných doplňků, které podporují vývoj a stav celé kosterní soustavy, zmírnit následky této nemoci a omezit přidružující se komplikace. Ty mohou jinak vyústit až v artrózu, onemocnění, postihující chrupavku a celý kloubní systém.
Ve výživě je tedy třeba podpořit tvorbu kolagenu, jehož nedostatek jinak vede k řídnutí a vysychání kloubního mazu, následně pak k popsané erozi chrupavčitých tkání, často provázených záněty a otoky. Patologické deformity kostí, kostní dysplazie, jsou totiž buď přímo způsobeny nebo přinejmenším provázeny poruchami etabolismu.

Na co dávat pozor

Počínající kloubní obtíže může majitel snadno přehlédnout, neboť přicházejí pozvolna. Čím dříve jsou však odhaleny, tím větší šance je zvolit takový životní styl a doplňky výživy, které zamezí prudkému rozvoji onemocnění. Dobře tedy sledujte tyto funkční příznaky:
zjevná bolestivost při přechodu z klidu do pohybu, zejména při vstávání po delším odpočinku nebo spánku
"vyhovění si" při určitých pohybech (pes vstává nebo skáče nepřirozeným způsobem, tzv. se škrábe pravou nohou za levým uchem)
vyhýbání se určitým pohybům (pes o bolesti ví a některé překážky tedy raději obejde, něž by je, jako dřív, přeskočil)
zhoršená dynamika pohybu (pes na startu zapomene na své obtíže, energicky a razantně vyrazí, ale vzápětí - zasažen bolestí - zakolísá; další pohyb není přirozeně plynulý a ladný, pes jde toporně, kývá se ze strany na stranu, pohyb pánevních končetin je jakoby ztuhlý)
bolestivost na dotyk (při hlazení nebo utírání postižených partií, při zdvihání a jiné manipulaci pes bolestivě až podrážděně reaguje)
neochota k výkonu, zvýšená únava (pes nejeví bývalou ochotu k hrátkám s aportem a přetahování se o hračku, daleko dříve ustává v činnosti, při zastávkách v chůzi polehává).
Patrné mohou být postupně i některé vnější příznaky, například:
otoky kloubů
lokální horkost
změny zaúhlení končetin
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.